Trubkové oblouky se vyrábí ohýbáním trubky, tzn. že jsou bezešvé a dodávají se většinou ve třech nejběžnějších poloměrech ohybu (R).
Vždy se jedná o násobek průměru potrubí (D). Dále se oblouky rozlišují podle úhlu ohnutí (°) a volby zesílení dle DIN (Teil).
V nerezových materiálech se používá i svařované provedení (výroba z podélně svařovaných trubek).
1.) R = 1,0 x D = Bauart 2 (DIN) = 2D (EN) = SR - Short Radius (ANSI)
Provedení ohnutí:
2.) R = 1,5 x D = Bauart 3 (DIN) = 3D (EN) = LR - Long Radius (ANSI)
3.) R = 2,5 x D = Bauart 5 (DIN) = 5D (EN)
Teil 1 a 2 dle DIN (typ A a B dle EN):
Ve většině případů se oblouky značí vnějším průměrem a sílou stěny výchozí trubky, ze které se pak vyrábí. Při ohýbání dochází z technolog. hlediska k určitému zeslabení síly stěny v místě ohybu. Takto vyrobený oblouk je značen v DIN jako Teil 1 v EN jako typ A.
Jestliže je na kolena kladen požadavek, aby byla požadovaná síla stěny stoprocentně zaručena v celé části trubkového oblouku, označuje se takový oblouk v normě DIN jako Teil 2 v EN jako typ B.
Stupeň ohnutí se dá libovolně upravovat ze sériově vyráběných oblouků v nejběžnějších variantách: 45°, 90° a 180°.
Příklad označení dle DIN: Trubkový oblouk 114,3 x 3,6 DIN 2605 - 1 - 90 - 3 ( DIN 2605 - Teil 1 - 90° - Bauart 3 = rádius 1,5D )
Úplně stejné označení dle EN: Trubkový oblouk 114,3 x 3,6 EN 10253-1, typ A, 90°, tvar 3D.
Výrobní rozsah je závislý na výrobním programu trubek.
DIN 2605
EN 10253-1
ANSI B 16.9
tř. 11 ( S 235, St37.0, P355QH, WPL6, TTSt35N ... )
tř. 12 ( St35.8/ I a III, P235GH TC1 a TC2, A234WPB ...)
tř. 15 ( 15/16Mo3, 13CrMo4-5, 10CrMo9-10 ... )
tř. 17 ( 1.4301, 1.4404, 1.4541, 1.4571 ... )
mám zájem